Svátek má: Leona

Zprávy

Velikost textu:

Le Monde: Intervence USA do Venezuely je proti mezinárodnímu právu!

Le Monde: Intervence USA do Venezuely je proti mezinárodnímu právu!

Washington jednoznačně nevyloučil vojenský zásah proti Venezuele. Americké diplomatické manévry zároveň naznačují, že Amerika postupně připravuje odůvodnění vojenské intervence, píše právník Nabil Hajjami v Le Monde.

Juan Guaidó, lídr venezuelské opozice
13. března 2019 - 10:15

Jak však odborník varuje, takové „dobrodružství“ může tvrdě udeřit na existující systém mezinárodního práva.

Americký prezident Donald Trump opakovaně zdůraznil, že ohledně Venezuely jsou „všechny možnosti možné“, což dokazuje odhodlání americké vlády dosáhnout rezignace legitimního prezidenta Nicolase Madura všemi prostředky. Zdá se, že Washington vážně zvažuje možnost vojenského zásahu ve Venezuele, říká lektor na univerzitě v Paříži X - Nanter a právník Nabil Hajjami ve svém článku pro Le Monde.

Vedoucí představitel venezuelské opozice Juan Guaidó sám nedávno prohlašoval, že nevylučuje, že bude muset použít „prezidentské výsady“ a uchýlit se k americké intervenci. A jak poznamenává autor článku, z hlediska mezinárodního práva není nic trestného v tom, že by vláda jednoho státu usilovala o vojenskou podporu druhého a pozvala ho na své území. Ale zároveň je ale rozumné se ptát, zda má Guaidó takové právo.

Podle Hajjiho skutečnost, že více než 50 zemí uznalo opozičníka dočasným prezidentem, neznamená, že této osobě byla svěřena rozhodování žádat o pomoc Američany. Jak analytik zdůrazňuje, v mezinárodním právu je jasně uvedeno, že vláda, která je téměř zcela zbavena schopnosti normálně fungovat, nemá právo hledat vojenskou podporu od cizího státu.

Hajjami tvrdí, že americká vojenská intervence může sebou nést „nebezpečné strukturální změny“. Koneckonců by pak stačilo, kdyby každý stát uznal jakoukoli nepochopenou opoziční skupinu za „legitimní“, aby poslal své vojáky, aby hájily její zájmy, když o to požádá. Tento problém již byl mimojiné zmíněn u příležitosti další americké intervence v Nikaragui. V roce 1986 Mezinárodní soudní dvůr uvedl, že „není jasné, jaká by byla zásada nezasahování v mezinárodním právu, pokud by intervence, která již může být odůvodněna na základě žádosti vlády, mohla být provedena i na žádost opozice“ (V Československu máme podobnou zkušenostost se "zvacím dopisem" z roku 1968, ke kterému se pak autoři moc neznali - pozn. red.).


Kromě „kluzké dráhy" vojenského vměšování, zahájil Washington energickou diplomatickou aktivitu. Spojené státy totiž v červnu 2018 prosadily návrh usnesení Organizace amerických států kritizující nedávné volby ve Venezuele a zvažující možnost dočasného vyloučení země z této instituce. Poslední možnost byla v historii použita pouze dvakrát - proti Kubě v roce 1962 a proti Hondurasu v roce 2009. A 10. ledna 2019 Washington oslavil nový diplomatický úspěch: Organizace amerických států oznámila, že již nepovažuje Madurovu vládu za legitimní a vyzvala k provedení nových mimořádných voleb, a také požádala „režim“ (slovu „vláda“ se pečlivě vyhýbá, zdůrazňuje analytik), aby do země vpustil humanitární pomoc.

Jsou všechny tyto manipulace odůvodněním vojenského zásahu? Jak si Hajjami vzpomněl, v roce 1983, pod vedením prezidenta Ronalda Reagana, předtím, než provedl vojenskou invazi do Grenady, se Spojené státy až do poslední chvíle snažily zajistit souhlas Organizace amerických států k provedení operace „Urgent Fury“ („Vypuknutí vzteku"). Tentokrát, nečekaně pro mnoho latinskoamerických vůdců, i generální tajemník organizace poznamenal, že vojenské možnosti nejsou opět vyloučeny.

Ale Nabil Hajjami trvá na tom, že z hlediska mezinárodního práva existují dvě překážky pro vojenskou intervenci USA ve Venezuele jen se souhlasem Organizace amerických států. Za prvé, zásada nevměšování do záležitostí jiných zemí je uvedena v listině organizace. I kdyby však souhlasila s vojenskou operací USA ve Venezuele, měla by být tato opatření nejprve koordinována s Radou bezpečnosti OSN, neboť regionální organizace podléhají mezinárodním organizacím.

Ale skutečné diplomatická manévry proběhnou v Radě bezpečnosti. Americký návrh usnesení, a to i ve zmírněných a opatrných formulacích, zatím nepřesvědčil Rusko, Čínu, Jihoafrickou republiku a Rovníkovou Guineu, které hlasovaly proti, a Moskva a Peking následně použily veto k zablokování dokumentu. Rusko připomnělo Radě bezpečnosti „libyjský precedens“ z roku 2011 a poznamenalo, že pod záminkou dodávek humanitární pomoci pokusy o změnu režimu již probíhaly.

Odborník dospěl k závěru, že dnes vše naznačuje, že potenciální intervence ve Venezuele bude provedena v rozporu se všemi zásadami mezinárodního práva. „Toto dobrodružství nejenže naznačuje, že se jeho iniciátoři nepoučili z minulosti, ale také mohou potenciálně zničit, již beztak často ignorovaný, mezinárodní právní řád.“

(kou, prvnizpravy.cz, lemonde.fr, foto: arch.)